A jaký je rozdíl mezi velkou a dostatečnou finanční rezervou?
Víte, jak velkou finanční rezervu mají Češi na spořicích účtech? Podle statistiky Equa bank má 9 % lidí ušetřeno něco mezi 31 až 50 tisíci korunami, 21 % má do 30 tisíc korun a 21 % lidí nemá ušetřeno nic, nebo jsou dokonce zadlužení.
Život si můžeme naplánovat, jak chceme. Nenadálým situacím se ale nevyhneme. Můžeme přijít o práci, nebo nás překvapí nemoc. Co potom?
K takovým situacím nám slouží finanční rezerva. Kolik měsíců byste přežili z 50 tisíc korun? Na to si už odpovězte sami.
Obecně se však doporučuje finanční rezerva ve výši 3 až 6 měsíců našich výdajů. Já osobně se nebojím jít do roční finanční rezervy. Každý z nás je však individuální. Záleží jen na nás, jak velkou ji budeme mít. Pokud tápete v tom, jak ji nastavit, tady je pár rad. Co ji ovlivňuje?
- VĚK – Když jsme mladí, stačí nám menší finanční rezerva. Riziko nemoci je nižší a v případě ztráty práce jsme schopni najít novou poměrně rychle. Ale čím jsme starší, tak je situace horší. Riziko nemoci se zvyšuje, a i s prací to bývá složitější.
- POVOLÁNÍ – Čím je naše povolání žádanější, tím menší finanční rezerva nám stačí a naopak. V případě, že jste lékař nebo informatik, nemáte se čeho bát. Na trhu práce se pravděpodobně neztratíte. Pokud ale máte méně žádané povolání, doporučuji mít finanční rezervu vyšší.
- VELIKOST AKTIV – I to ovlivňuje výši naší finanční rezervy. Velikost majetku a investic, jejich riziko a likvidita vstupují do úvah při stanovování finanční rezervy.
- INFLACE – Právě kvůli ní se nedoporučuje mít příliš velkou finanční rezervu!
Do výpočtu finanční rezervy vstupují i další aspekty jako například pojistky, které máme uzavřené, rodina, životní standard nebo i plány do budoucna.
Finanční rezervu by si měl vytvořit každý. Je to pojistka – pokud budeme potřebovat mít rychle peníze po ruce, budeme mít kam „sáhnout“. A jistota, kterou nám to dá, je k nezaplacení.